Zkouškové i o Vánocích

Dnešní sen byl pěkně huj a určitě jsem nezlobila zas tak moc, abych si ho zasloužila na Štědrý večer.

Nejdřív jsem jela auobusem do Kopřivnice. Teda autobusem... hráli jsme si na autobus. Na nepovědomém nádraží se cestující řadili do čtyřstupů, jako by seděli v autobuse, a pak v těch čtyřstupech šli normálně pěšky a řidič je vedl. Nás "autobus" takhle stál na nástupišti, ale museli jsme "popojet", tzn. popojít, aby se další "autobus" vešel za nás na nástupiště.

Pak si nic nepamatuji, až najednou jsem byla ve škole. Na základce, kam jsem chodila zamlada, ve sklepě v šatnách se mnou seděli taktéž spolužáci ze základky. Bylo tam po kolena vody a čekali jsme na zkoušky, pro změnu vysokoškolské.

Přišel pro nás učitel, že se máme chytit za ramena a ve formaci vláček se dopravit ke kabinetu. Všude byla voda a do kabinetu nevedly dveře, jen hodně malá díra ve zdi a za ní sešup dolů. Postupně jsme se dírou protáhli a skončili opět v ledové vodě, ale tentokrát jsme v ní museli zůstat sedět. Kabinet byl bíle vykachlíkovaný a učitel před námi seděl za širokým vysokým stolem jako inkviziční komise.

Byla to písemka z jakéhosi filozofického předmětu. Nazízala jsem ostatním do papírů, ale vůbec mi to nic neříkalo, a tak jsem odevzdala prázdný papír.

Další zkouška už byla ústní. Učitel se mě zeptal, jaké jsou hlavní prvky gnoseologického čehosi, a když jsem vytřeštila oči, zkusil to s principy něčeho podobně nesmyslného. Nechápala jsem ani slovo, a tak mě samozřejmě vyhodil. Na chodbě jsme se pak se spolužáky dohadovali, kdo co věděl a nevěděl, a propadla jsem jen já.
---------------------------------------------------------
O "autobusech" nemám páru, jak mě to mohlo napadnout, ale zkouškové mě děsí už delší dobu. Konkrétně dva filosoficky zaměřené předměty Věda o vědě a Informace, komunikace, myšlení. IMHO jsou to totálně zbytečné bláboly, jejichž náplň nechápu a ani nevím, jakým stylem se na to vůbec mám učit. Věda o vědě je už 6.1. 2010. Spaste mě někdo :'(