Dnes to nebylo nijak zvlášť divoké, ale sen byl natolik intenzivní, že jsem absolutně neslyšela budík a vzbudila se sama o hodinu později. No jestli se mi tohle stane zítra před zkouškou, jdu si hodit mašli, protože pak mi nic jiného nezbyde.
Prapodivná krajina měla dvě části. Tam, kde žili Světlí, byla obrovská polootevřená hala s naleštěnou kamennou mozaikovou podlahou. Chybějící část stěn nabízela pohled na zalesněnou krajinu a v dálce na několik věží, ale nikdy jsme tam nebyli. Já se narodila právě mezi Světlými. Od Temných jsme se lišili snad jen oblečením - nosili jsme dlouhé splývavé róby ve světlých nebo pastelových barvách, nejčastěji růžové, modré nebo bílé.
Jednou se nás několik dostalo do haly Temných. Nevím jak, průchod mezi námi asi nebyl. Jejich hala byla uzavřená a osvětlená jen minimálně a větší část hlavního sálu zabíral obří bazén. Kvůli tmě se voda zdála černá a na hladině pleskaly vlny. Z haly potom vedla mírně osvětlená chodba někam dál, ale tam jsme si netroufli.
Temní byli všichni oblečení v přiléhavém černém oblečení, trošku to připomínalo gothic, protože některé slečny měly krajkové rukavice a různé rozměrné ozdoby ve vlasech. Ani to jim ale nebránilo se prohánět obrovskou rychlostí ve vodě - plavat je dost pomalé slovo pro všechny ty šipky a míhání pod hladinou. Pak jsme zahlédli, že si hrají s nějakými mořskými potvorami. Tvorové připomínali zubaté chobotnice a snažili se Temné lovit, ale ti z toho měli jen legraci, protože byli mnohem rychlejší. Připadalo mi, že bych mnohem raději žila mezi Temnými.
Dál si na nic nevzpomínám.
----------------------------------------------------------
Šaty Světlých mi mírně připomínaly jezerní kostým Padmé Amidaly anebo Malou mořskou vílu. Ani jedno jsem už dlouho neviděla. Je mi záhadou, proč se mi ten sen zdál.
0 postřehů:
Okomentovat